S účiností od letošního roku nám začínají platit různé novinky zasahující náš ekonomický systém. Restriktivní dárky fiskální politiky pro všechny, expanzivní pouze pro ty odvážné z nás. Co nás tedy reálně čeká? Nejlépe to vystihnou slova jiného blonďáka z kultovní série, kterou na D1 nenatočíte, při představení šéfa elitního komanda a prodlouženou ruku spravedlnosti: „Krev, kulky a hněv boží!“.

Na konci března bychom mohli být potěšeni vydáním publikace Státní rozpočet v kostce 2024. Je to zajímavá toaletní četba, a né z pohledu obsahu, z pohledu stručnosti a jasného cíle. Publikace ukazuje zásadní čísla, kterým je vhodné věnovat trošku pozornosti, ta loňská je k dispozici na webu MFČR. Člověk nemusí být atomový inženýr ani promovaný ekonom, aby se v číslech vyznal, stačí zapojit zdravý rozum.

Začněme od těch čísel, která jsou delší než ta telefonní s mezinárodní předvolbou. Příjmy v rozpočtu pro rok 2023 měly být 1 927 954 141 348 Kč, zjednodušeně cca dva litry miliard. Kluci a holky, kteří u nás veřejné finance vedou by v každé firmě soukromého sektoru dostali Vánoční odměny větší než stromeček na náměstí. Meziroční růst obratu o 9 % z roku 2021 na rok 2022, nebo 18 % růst mezi lety 2022 a 2023, to jsou super výsledky na zmíněný nominální základ. A vypadá to, že znovu porosteme. Jak vykouzlit peníze ve veřejném rozpočtu? No jednoduše, od veřejnosti.

Největší položkou přesahující třetinu příjmů do rozpočtu jsou odvody na pojistném, necelých 700 miliard. Smutnou pravdou je, že se ani nepřibližujeme výdajům ve stejné kategorii. Vzkaz vlády je jasný: „Přitvrdíme“.

Pojistné bude letos výživnější, vzrostl minimální vyměřovací základ DP a v návaznosti i minimální záloha, což se propisuje i do plateb paušální daně. Takže kdo ještě neupravil trvalák, tak honem na to, ať v pokladně nechybí. Čekání se může na penále lehce prodražit.

Zásadní příjem představuje také DPH, jehož snížení bude sekera jak hrom. Škoda jen, že když jde člověk do obchodu, tak může naplno prožívat neomezenou paletu emocí, ovšem na finálním účtu, jako by se, kromě slevy 12 halířů na každý rohlík, nic nestalo. Ve sněmovně je to rozjetý, jak v Diskopříběhu a text písní od Sagvana Tofiho popisuje i aktuální přerozdělovací proces.

Aby i tato vláda v Praze ukázala, že znají příběh z Sherwoodu, tak posouvá hranice zvýšené sazby z příjmu. Nepřipadáte si dost bohatí, aby Vám brali? Tak teď máte větší šanci. Hranice se ze 4-násobku průměrné mzdy posunula na trojnásobek, pak šmik a výplata má sazbu 23 % daňe z příjmu FO místo standartních 15 %.

V callcentru ministerstva financí Vás přepojí na výdaje státního rozpočtu při zadání čísla 2 222 954 141 348. Je to o necelých 300 miliard víc, než příjmy. Vyšším číslem je, bohužel, už jen nominální státní dluh, který může mít brzo na začátku druhé nejmenší prvočíslo.

Pokud ani toto není dostatečně jasná zpráva o větru v peněžence, která má zajistit důstojný život s titulem starobní důchodce, tak úsporný balíček mění i výdaje z rozpočtu. Masové odchody do předčasného důchodu, ať už s výplatou dávky nebo bez ní, se budou letos pravděpodobně mírnit. Změna zákona zpřísňuje podmínky pro dosažení nároku. Mimořádná valorizace se oseká na šanci, která je minimální, a když už se vyplatí, tak se nestává součástí výměru, tak jako doposud.

Co je rozumné udělat?

Když jsem si v 18 letech zakládal „penzíjko“, tak běžela kampaň „s melounem do penze“. Teď po 15ti letech vidím, k čemu mi jeden milion bude stačit. Mám ve svém okolí desítky finančních profesionálů, kteří denně posouvají tvorbu rezerv klientů směrem k vyšším tisícům měsíčně. Poradci se můžou rozkrájet, aby lidé efektivně tvořili rezervy a někteří stále nevyjdou od výplaty k výplatě.

Je na čase přitlačit. Je na čase přijmout odpovědnost. Nenechávejte iniciativu jen na svém poradci, Ti lidé neví, kam dřív. A pokud je jedinou překážkou domácí rozpočet, tak jednou z cest může být podnikání. Pokud se na to necítíte, zkuste nabrat zkušenosti díky tipařské spolupráci s vašim poradcem.

Rok 2024 přinese i dobré věci. Pomyslným cukrem ve zvolené strategii můžou být změny výše státních příspěvků na DPS a také zavedení nového institutu dlouhodobého investičního produktu, ve zkradce DIP. Příspěvky zaměstnavatele na DIP jsou asi nejzajímavější novinkou. Otázkou je, jaká bude marketingová komunikace a také, jak bude vypadat řízení střetu zájmů v otázce ekonomické atraktivity produktu.

Věk rozděluje populaci na ty, kteří si mohou vybrat z pomyslného jídelního lístku, a na ty, kteří budou nuceni jíst to, co jim bude naservírováno. Pokud si chci vybírat, tak potřebuji rezervy. Když mám čas, tak to nebolí rozpočet. Každopádně už není prostor se schovávat a doufat, že to za nás někdo vyřeší.