Víra je klíčový parametr úspěchu. Během své kariéry v sektoru finančních služeb jsem se naučil budovat a podporovat 4 základní víry, které se hodí i do běžného života. Víru v sebe, v produkt, v systém a ve firmu, kterou zastupuji. Prožívané životní situace nám dokonale zrcadlí to, co potřebujeme zpracovat a velmi často se to týká první zmíněné víry. Na podnět své kamarádky jsem udělal krátký průzkum, ve kterém jsem zaznamenal 2 parametry u 30 žen z mého blízkého okolí. Prvním parametrem je informace, zda je žena úspěšná, druhým zda si myslí, že je úspěšná.

Vtipů na téma: „Mám dobrou a špatnou zprávu, kterou chceš slyšet první?“ je mnoho, já začnu tou dobrou. V mém okolí v malém vzorku vybraných žen je 96,66 % žen úspěšných. Samozřejmě se nejedná o výsledek, který by šel zobecnit pro celou populaci, to bychom dopadli jako při stěhování nadměrné sedačky do vysokého patra. To, že jsme už ve dvanáctém patře je super, naprd je to, že si hlavní stěhovák spletl barák… S trochou nadsázky jsme se dostali k té špatné zprávě, a to že jen 31,03 % ze zmíněných žen si myslí, že jsou úspěšné.

Co to je úspěch?

A máme kámen úrazu, kterým je definice úspěchu. Socializace v průběhu života vytváří určité stavební kameny toho, co vnímáme jako „dobrý“ nebo „fakt dost dobrý“. Zde musí můj maximalismus stranou, protože bych škálu rozšířil o desítky fantastických grandiózních met skvělosti. Životní situace jsou kouzelným zrcadlem, které nám zobrazuje to, co potřebujeme vidět a zpracovat.

Klíčové základy z primární a sekundární socializace ještě můžeme alibisticky hodit na ostatní. Terciální socializace je však něco, za co jsme odpovědní sami. Všeobecné srovnávání s druhými, honba za iluzemi, popírání sebe samotných. To jsou časté prvky dojmu, že nejsme úspěšní. Když tuto odpovědnost za to, co světu dávám a zároveň co si z něj beru, nepříjmeme, tak nám hrozí život v roli oběti, a to by mohl být fakt opruz. Je to jednoduché, na počítači taky používáme antivirus, abychom ho chránili. Náš mindset je takovým antivirem, a má free licenci.

Považujeme-li za úspěch dosažení stanoveného cíle, potom plyne otázka, zda budu úspěšnější, když budu mít malé a snadné cíle? Tuto otázku nechám se slovy „na velikosti záleží“ z hantýrky nespecifikovaného zábavného průmyslu plynou. Klíčovým parametrem je ownership, to jestli je cíl skutečně můj, nebo zda jsem si vytvořil iluzi, že ostatní očekávají mé plnění takového cíle. V informační době, kdy během pár vteřin vygooglíte cokoli, v době neustálého marketingového tlaku a době schovávání se v davu je osvěžující potkávat odvážlivce, kteří jsou opravdu sami sebou.

Sebechvála možná smrdí, sebeláska rozhodně ne.

Nejčastěji slýchám věty „já jsem tlustá“ od hubených dam, „já jsem hnusná“ od fakt krásných dam, nebo „já jsem blbá“ od všech dam, co si neuvědomují, že slova, tak jako myšlenky, tvoří realitu. Výsledkem je právě pošlapaná sebeláska. A šlapeme si po ní sami. A děláme si život těžší. Použití slova dáma má význam, protože pro mě dámami jste. Jde o respekt, vážím si Vás. A když si Vás může vážit kdokoli druhý, můžete si sebe vážit i Vy.

Když už nenacházím 100% spokojenost se svým tělem, tak je lepší si ráno nahá před zrdcadlem říci „dneska se mi líbí tvůj úsměv moje milá a na zbytku můžeme zapracovat“. Uděláte radost sobě i každému, kdo se na Vás v tu chvíli dívá. Znám mnoho srdečných mužů, ovšem srdečnost u žen má jiný rozměr. Lásku, kterou věnujete dětem, zázemí, nám mužům, přátelům i zvířecím přátelům, právě tu lásku stejnou měrou věnujte i sobě, máte na to právo! Zkuste to, budete zářit na jiné úrovni.

Jak posílit víru v sebe?

V prvním kroku se zaměříme na samotnou entitu, ve kterou máme věřit, tedy Vás, jako komplexní bytost. Tělo, mysl, duch a duše. Každý z nás je jedinečný, proto místo konkrétních úkolů popíši konkrétní proces. Proces je jednoduchý. Základem je sebepoznání a sebepřijetí. Následně přichází respekt a sebeúcta doprovázena odvahou a hrdostí být sám(a) sebou.

Druhým krokem je přijetí odpovědnosti za své myšlenky. Náš mozek je speciální orgán. Denně jím projdou desetitisíce myšlenek. Někdy je jak zaseklá gramofonová deska, když se tisíckát opakuje stejná myšlenka. Někdy je mozek melodramatičtější Emo než chleba, který má dvě patky a řeže se. Nepodporujte sebepoškozování a omezte negativní myšlenky. Ať už Vás vede bůh, vesmír, osud či kobyla z pohádky Na vlásku, v každém případě tato pomocná síla podporuje to, na co myslíte, tak myslete pozitivně.

Zmíněnou pohádku zkoukněte, je tam mnoho inspirativních mouder, o snech, sebevědomí i osudu. Scéna před zrcadlem je třetím krokem. Podívejte se do zrcadla a řekněte co vidíte. Když budete stát před zrcadlem a budete tíhnout ke stejnému sarkasmu jako mamá, tak změňte inspirační podklad a sáhněte ke staré klasice Kokosy na sněhu, věřím, že tu správnou scénu najdete i tam.

Poslední krok je kombinací prvků strategického řízení a latinského hesla „Credendo vides“, kdo uvěří, uvidí. Chcete změnu? Zjistěte bod, ve kterém se nacházíte. Zjistěte bod, kam se změnou chcete dostat. Najděte cestu, kterou se přemístíte. A věřte, že jste hodni této změny. Následují zázraky. Nebo také úspěchy, protože definujete pro sebe ty správné cíle a jejich plnění považujete za úspěch. A úspěch je skvělým hnojivem pro víru v sebe. Potom už zůstává jen udržování rovnováhy s pokorou.

Věřím v lásku, věřím ve Vás

Možná jste se s pošlapaným sebevědomím setkali, možná nejen u žen. Možná máte i vlastní zkušenost. Žijeme na jedné planetě, spolu. A jestli existuje něco, co vždy zabere, co vždy povzbudí, tak jsou to upřímná slova druhého. Každý sám za sebe se můžeme denně na někoho usmát, pochválit nějaký detail, který se nám líbí, a to i u úplně cizího člověka. Prostě pomoci budovat víru v sebe u těch, kteří jsou na této cestě na začátku.

Pokud v tom hledáte magii, nenajdete. Je v tom jen čistá pravda, pravda o sobě a před sebou. Její přijetí může patřit k největším životním výzvám. Magickým místem může být jezero lásky v Bruggách z úvodní fotografie. Zrcadlí majestátnost, radost i v deštivém dnu a hrdost. Pokud tedy sebelásku nenajdete před zrcadlem doma, zkuste to v Belgii. Každý z nás může změnit svět, stačí když začneme u sebe.